Výtvarnice
Z Kremnice, Slovensko
Momentálně působí v Praze a po část roku na Sicílii
Tvorba Viktorie Langer se těžko škatulkuje, ostatně ona sama jakoukoliv snahu o klasifikaci stejně odmítá. Na jejích plátnech se prolínají pestré barvy a abstraktní tvary umístěné intuitivně v několika samostatných fázích tvorby a provázející diváka po plátně.
A: Prosím, povězte nám něco o sobě. Jak jste se dostala k umění?
V: Asi ve školkovém věku jsem si řekla, že budu malířka, a potom mě okolnosti a intuice vedly v tom pokračovat až do teď. Nedokážu si představit, že bych dělala něco jiného, je to se mnou spjato bytostně. Myslím, že v této inkarnaci je mým úkolem tvořit obrazy - energetické zářiče, které pozvedají úroveň vibrací ve svém okolí.
A: Co je pro Vás největším zdrojem inspirace?
V: Poslední roky jsou mi největší inspirací různé nauky a poznatky, připadá mi třeba hodně zajímavé zkoumat, v čem se shoduje nejmodernější věda, jako např. kvantová fyzika, a nejstarší spirituální směry. Zajímám se o hermetismus, gnosticismus, buddhismus. Velkou inspirací je mi příroda a vesmír celkově, ale taky samotná praxe života. Podle mě život na zemi je zkouška, kterou musíme projít a všechno, co přichází, je učivo. To je docela inspirativní.
A: Máte nějaké konkrétní zvyky či rituály, které Vám pomáhají ve tvorbě?
V: Před tím, než jdu malovat, chvíli medituju, zcentruju se a přejdu do trochu jiné reality, která se týká jenom mě a mých obrazů. Při tvorbě samotné poslouchám frekvenční hudbu nebo zvuky velryb.
A: Co byste doporučila někomu, kdo s uměním teprve začíná – ať už kreativně či jinak? Kde začít, čím se řídit?
V: Asi aby šel do introspekce a hledal svoji podstatu, uvědomil si svoji jedinečnost a snažil se dělat jedinečné věci sám podle sebe, ne tak, jak mu říkají druzí nebo jak si myslí, že by to mělo vypadat z "rozumových" důvodů. Aby se inspiroval životem jako takovým a byl vnímavý k okolí i ke své intuici.
A: Jaká tři slova či fráze používáte nejraději když popisujete umění, umělecká díla?
V: Doufám že fráze moc nepoužívám... Když se někdy s někým bavím o umění, tak třeba malbu přirovnávám k hudbě nebo poezii.
A: Máte oblíbené české umělce? Čím na Vás zapůsobili?
V: Mám různé oblíbené umělkyně a umělce, ale nepřemýšlím o tom jestli jsou Češi a nechci je podle toho selektovat.
A: Existuje umělecké dílo, které považujete za symbol českého národa, kultury, mentality atd.?
V: Nepřemýšlím zas tak moc tímto národnostním způsobem, takže asi ani ne.
A: Jak nejraději začínáte konverzaci o umění? Jak nejlépe navázat spojení s ostatními skrze umění?
V: Asi bych se zeptala toho člověka jako výstavu naposledy viděl nebo co se mu líbilo. Potom by se konverzace možná rozvinula.
A: Kde bychom Vás mohli nejčastěji potkat? (Kde nejraději tvoříte, přemýšlíte, plánujete nové projekty atd.?)
V: V mém ateliéru v areálu šroubáren v Libčicích nad Vltavou, nebo přes léto v mém letním ateliéru na Sicílii. Doma trávím čas s rodinou, tak tam prosím nechoďte.
A: Máte oblíbené motto či myšlenku, která Vás provází Vaší tvorbou a/nebo životem?
V: "Bůh je ve všem, i v hovnu." - František Drtikol
Děkujeme!
Navštivte také Viktoriin Instagram
댓글