AS IS | Radim Hanke

Akademický sochař

Z Třince

Momentálně působí ve Zlíně

Radim Hanke se ve svých dílech většinou věnuje figuře, přesto pravidelně zabrousí i k minimalismu a abstrakci. Kousky z jeho dílny zdobí nejeden veřejný prostor, a přes těžkost materiálů, ze kterých tvoří, si jeho díla zachovávají příjemnou lehkost a jemnost.

Ofélie, 2020, leštěná nerez. Autor fotografie: Libor Stavjaník

A: Prosím, povězte nám něco o sobě. Jak jste se dostal k umění?

R: Na ZUŠ v Třinci jsem se učil hře na housle. Ve škole byl také výtvarný obor, do kterého jsem občas nahlížel. Maminka mě jednou poslala za panem učitelem výtvarky, ať posoudí můj talent a ten jí navrhl, abych raději dál hrál na housle. Ale tenkrát jsem tam viděl, jak pan učitel modeloval krásnou hlavu dívky a mě to tak fascinovalo, že jsem od té doby nechtěl dělat nic jiného. Pak jsem vytvářel spoustu hlaviček, nejdřív z hlíny z krtinců a později z jílu ze stavebních výkopů a ze hřbitova. Psal se asi rok 1974…

A: Co je pro Vás největším zdrojem inspirace?

R: Chvíle před úplným probuzením….

A: Máte nějaké konkrétní zvyky či rituály, které Vám pomáhají ve tvorbě?

R: Ranní káva a postupný rozjezd, než se do práce vpravím.

A: Co byste doporučil někomu, kdo s uměním teprve začíná – ať už kreativně či jinak? Kde začít, čím se řídit?

R: Pozorovat lidi, přírodu, a jejich nejkvalitnější transformaci ve výtvarných dílech z historie oboru… a snít a mít nosnou ideu svého života.

A: Jaká tři slova či fráze používáte nejraději, když popisujete umění, umělecká díla?

R: Tvar budovaný zevnitř po formální i duchovní linii, krásu forem a vzájemné propojení pohledů do celku.

A: Máte oblíbené české umělce? Čím na Vás zapůsobili?

R: Josef Václav Myslbek, Otto Gutfreund, Josef Lada, Zdeněk Burian... Byli mistři výrazu formy a obsahu. Ale těch umělců je samozřejmě více.

A: Existuje umělecké dílo, které považujete za symbol českého národa, kultury, mentality atd.?

R: Snad nejkrásnější sochou, kterou znám, je Sv. Anežka ze Svatováclavského pomníku v Praze od J. V. Myslbeka.

A: Jak nejraději začínáte konverzaci o umění? Jak nejlépe navázat spojení s ostatními skrze umění?

R: Začínám pokaždé jinak… spojení je navázáno společným prožitkem před výtvarným dílem, i když každý vnímáme stejnou věc odlišně, společná může být ale fascinace…

A: Kde bychom Vás mohli nejčastěji potkat? (Kde nejraději tvoříte, přemýšlíte, plánujete nové projekty atd.?)

R: Potkat mě můžete v ateliéru, ve školách, kde učím (Zlínská soukromá vyšší odborná škola umění nebo Universita T. Bati ve Zlíně), také na ulici, v lese, v kavárně… všude pracuju na svých věcech, i když to na první pohled tak nevypadá…

A: Máte oblíbené motto či myšlenku, která Vás provází Vaší tvorbou a/nebo životem?

R: “Umění činí viditelným neviditelné.” - Paul Klee

Děkujeme!

Navštivte také Radimovy stránky nebo Instagram