Graffiti writer, street artist, designér
Z Olomouce
Momentálně působí v Olomouci
Tomáš Junker aka Pauser se pohybuje v ne úplně tradiční disciplíně - tvoří totiž graffiti. Svými díly zdobí už nejedno město, včetně těch v zahraničí. Jeho kousky rozpoznáte okamžitě - jsou plná pestrých barev a množství různých symbolů a odkazů.
A: Prosím, povězte nám něco o sobě. Jak jste se dostal k umění?
P: Po sametové revoluci jsem jako dítě začal vnímat západní vlivy. Sledoval jsem MTV, v té době vládl hitparádám Michael Jackson a já jsem poprvé viděl graffiti v klipech Bad a The Way You Make Me Feel. Byl to nepatrný impuls, ale ovlivnil de facto moji dráhu graffiti writera. Potom jsem začal studovat oděvní design na střední škole i univerzitě a při tom stále pokračoval v graffiti tvorbě. Zatímco v minulosti se moje práce inspirovala rytmem funku, diska a groovy atmosférou 80. let 20. století, v současné práci najdete odkaz na moderní technologie či rozšířenou realitu. I přes digitální pokrok se snažím zachovat styl plný barev, geometrických tvarů a skrytých symbolů a graffiti.
A: Co je pro Vás největším zdrojem inspirace?
P: Inspirace je pro mě můj život a zkušenosti, vztah k hudbě, k přírodě, hlavně k oceánům a mořské fauně. S tím souvisí i moje vymezování se proti konzumu a devastování přírodních zdrojů. Na tvorbě mě baví hledat kontrast a skryté symboly, kromě krypto a hudby nacházím inspiraci i ve snech či nových technologiích.
A: Máte nějaké konkrétní zvyky či rituály, které Vám pomáhají v tvorbě?
P: Mám už určitou workflow, kterou jsem si za tu dobu vybudoval a snažím se ji pořád zlepšovat, zjednodušovat a posouvat na další level. Místo papíru a tužky jsem začal používat iPad Pro a Apple pencil. Je to univerzální nastroj pro každého designera. Využívám nové technologie rozšířené reality pro zobrazení skrytého obsahu svých děl.
Mým rituálem je, že zůstávám věrný technice malby sprejem, která mě neopustila a je to jedna z klíčových věcí v mojí tvorbě. Všechny moje díla jsou vytvořena sprejem v kombinaci s akrylem nebo olejem.
A: Co byste doporučil někomu, kdo s uměním teprve začíná – ať už kreativně či jinak? Kde začít, čím se řídit?
P: Základem je podle mě trénink. Ať už má člověk talent od přírody, jak se říká, nebo ne, je potřeba kresbu a malování trénovat. Zkoušet nové techniky, barvy, kompozice a hledat si svou vlastní cestu. Ideálně nalézt svůj vlastní styl, který mu sedí a toho se držet a vytrvat.
A: Jaká tři slova či fráze používáte nejraději když popisujete umění, umělecká díla?
P: Podle mě se nedá umění smrsknout do fráze či pouhých tří slov. Umění je pro mě komplexní záležitost a většinou vyvolává víc otázek než odpovědí.
A: Máte oblíbené české umělce? Čím na Vás zapůsobili?
P: Jelikož se pohybuju v graffiti komunitě, tak jsem v tom hodně zakonzervovanej a sleduju víceméně jen lidi, co dělají graffiti nebo z té komunity pochází. V Čechách je to Pasta, Michal Škapa, Jan Kaláb, Masker nebo Chemis. Mimo graffiti kulturu je to třeba Adéla Janská.
A: Existuje umělecké dílo, které považujete za symbol českého národa, kultury, mentality atd.?
P: Myslím, že na to neexistuje jednoznačná odpověď, protože každá generace má umělce, kteří ji svým výtvarným uměním zastupují. Pro moji generaci a moji subkulturu to jsou výše zmínění umělci a díla Davida Černého. Jeho růžový tank symbolizuje konec komunistické éry. Pro tu minulou to podle mě byli například Alfons Mucha, bratři Čapkové, nebo František Kupka.
A: Jak nejraději začínáte konverzaci o umění? Jak nejlépe navázat spojení s ostatními skrze umění?
P: Rozpravy o umění se nejlépe vedou přímo u samotného uměleckého díla. Smyslem by nemělo být pouhé zhodnocení líbí-nelíbí, ale i jakési zdůvodnění či porozumění dílu samotému. Nejlepší je vést takové rozhovory přímo s umělcem či kurátorem. Osobně navazuju spojení skrze umění skrze rozšířenou realitu a tím, že rozpohybuju určité prvky a symboly nebo část obrazu se záměrem vyprávět příběh nebo pointu.
A: Kde bychom Vás mohli nejčastěji potkat? (Kde nejraději tvoříte, přemýšlíte, plánujete nové projekty atd.?)
P: Většinou jsem zavřený u sebe v ateliéru v Olomouci, kde tvořím. Jinak hodně cestuju po světě a pokud mám možnost, tvořím i tam. Jedním z nejlepších zážitků pro mě byla tvorba během pobytu v Provence, blízko Cézannovy hory Sainte-Victoire.
A: Máte oblíbené motto či myšlenku, která Vás provází Vaší tvorbou a/nebo životem?
P: Na oblíbená motta si moc nepotrpím, ale já osobně nemám rád, když někdo řekne, že něco neumí. To potom často odpovídám: “Tak se to nauč.”
Děkujeme!
Comentários