top of page

AS IS | Kamil Mikel

Umělec

Ze Zlína

Momentálně působí v Uherském Hradišti


Dílo Kamila Mikela je obsáhlé, a přestože za celou dobu svého působení vyzkoušel mnohá média, náměty a techniky, zůstal věrný geometrické abstrakci a, jak sám říká, kompozici, řádu a práci s rytmem jednotlivých elementů.





A: Prosím, povězte nám něco o sobě. Jak jste se dostal k umění?


K: Narodil jsem se v roce 1964 ve Zlíně, nyní bydlím v Uherském Hradišti. Zde pracuji jako pedagog na Střední uměleckoprůmyslové škole, rovněž učím grafiku na Soukromé vyšší odborné škole umění ve Zlíně.


Vystudoval jsem grafiku na AVU v Praze, kde jsem se setkal s Ladislavem Čepelákem, ale i s výraznou uměleckou osobností Dalibora Chatrného, který mě formoval a seznamoval s problematikou geometrické abstrakce.


Mé obrazy jsou charakteristické vrstvením barevných ploch. V posledních malbách se přibližuji k hranicím lyrické abstrakce, prodchnuté východní filosofií, mystikou a silnou emocionální složkou. Společným jmenovatelem nadále zůstává kompozice, řád, definice obrazového prostoru a práce s rytmem vzájemně se překrývajících či doplňujících prvků v kompozici. Toto zpracování geometrických struktur vnímám jako určitou jednotu, skrytý řád s vnitřními vztahy a zákonitostmi. Obrazy reflektují svět, který je v obecné rovině určen principy harmonie, rovnováhy, jednoty a přírodních souvislostí s duchovním obsahem.


Cestu k umění mi ukázal František Peňáz. Měl jsem velké štěstí, že tento skromný a duchovně zaměřený malíř mi dával první soukromé lekce kresby. On sám studoval na Baťově škole umění a dále v Praze na AVU u Švabinského.



A: Co je pro Vás největším zdrojem inspirace?

K: Největším zdrojem inspirace je samotný proces tvorby, při kterém přichází inspirace, nové vize, nápady…


A: Máte nějaké konkrétní zvyky či rituály, které Vám pomáhají ve tvorbě?

K: V tvorbě mi pomáhá soustavnost a dlouhodobé soustředění se na jeden konkrétní výtvarný záměr. Tužka, kružítko, pravítko, úhelník a papír při skicování.



A: Co byste doporučil někomu, kdo s uměním teprve začíná – ať už kreativně či jinak? Kde začít, čím se řídit?


K: V umělecké tvorbě je mnoho přístupů a postupů, které jsou zpravidla individuální. Neexistuje zaručená rada nebo recept, jak na umění. Pokud zvládne začátečník základy a řemeslo, může se poté posunout k svobodné tvorbě. Ve volné tvorbě bych všem doporučil, aby čerpali z vlastních zkušeností, ze své intuice a svého nitra.





A: Jaká tři slova či fráze používáte nejraději, když popisujete umění, umělecká díla?


K: Kompozice, řád, harmonie.



A: Máte oblíbené české umělce? Čím na Vás zapůsobili?




A: Existuje umělecké dílo, které považujete za symbol českého národa, kultury, mentality atd.?


K: To opravdu netuším, jestli existuje dílo, které symbolizuje český národ. Vážím si tvorby Františka Kupky, Zdeňka Sýkory, Jana Kaplického. Ti se výrazně zapsali do světového umění, jako čeští autoři.



A: Jak nejraději začínáte konverzaci o umění? Jak nejlépe navázat spojení s ostatními skrze umění?


K: Bavme se o umění!



A: Kde bychom Vás mohli nejčastěji potkat? (Kde nejraději tvoříte, přemýšlíte, plánujete nové projekty atd.?)


K: V ateliéru v Uherském Hradišti, ve Zlíně, v lese, na poli a na louce v katastru obce Kelníky.



A: Máte oblíbené motto či myšlenku, která Vás provází Vaší tvorbou a/nebo životem?


K: Jenom práce vás může zachránit.



Děkujeme!


Navštivte také Kamilův Instagram



Comentários


bottom of page