Malíř
Ze Svitav
Momentálně působí v Jeseníku
Adam je jedním z nejvýraznějších českých realistů. Jeho malby zachycují kouzla české krajiny - interiér netknutých lesů a pralesů, hor i luk - zážitků z cest, i hvězdné oblohy. Adamova praxe je stejně tak umělecká jako spirituální či filozofická, jelikož do svých děl odráží svůj přístup k přírodě a bytí jakožto k všezahrnujícího "živého jsoucna".
A: Prosím, povězte nám něco o sobě. Jak jste se dostal k umění?
AD: Studoval jsem na AVU v ateliéru Martina Mainera. Věnuji se klasické malbě, založené na sympatii k různým druhům malířského realismu od renesance až po současnost. Vždy jsem měl silný vztah k přírodě, zajímaly mě přírodní vědy a dlouho jsem si myslel, že se nakonec budu věnovat jim. Nakonec mi ale došlo, že jako nástroj poznávání přírody mi vždy sloužila kresba nebo malba, že mi tedy umění pomáhá se spojovat se světem a chápat ho hlouběji. Nakonec se ve své tvorbě snažím odcizené světy přírodních věd a volného umění propojovat a nacházet společnou řeč – malířským způsobem.
A: Co je pro Vás největším zdrojem inspirace?
AD: Země a Nebe. Svět tak jak je a především tam, kde je málo pozměněn člověkem. Zajímá mě divoká příroda v jakémkoliv měřítku – pralesy i půdní mikrofauna. Zajímá mě Země sama o sobě, tohle obrovské staré jsoucno, kterého se snažím dotýkat všemi prostředky, které mám jako člověk k dispozici. To znamená racionálně (přírodověda) i iracionálně (umění). No a kdybych měl být úplně věcný – inspirací je pro mě třeba svítání nad Kralickým Sněžníkem, zdivočelé křoví u cesty, droboučcí chvostoskoci v oloupané kůře, dynamicky provrásněná skála…
A: Máte nějaké konkrétní zvyky či rituály, které Vám pomáhají ve tvorbě?
AD: Jednoznačně – třeba ranní čaj někde venku, nosím si sebou nádobíčko do roklin a houštin, pozoruju jak svítá, myslím nebo nemyslím a užívám si bytí.
A: Co byste doporučil někomu, kdo s uměním teprve začíná – ať už kreativně či jinak? Kde začít, čím se řídit?
AD: To záleží na tom, jaký je jeho záměr. Chce umění dělat jen jako koníčka po víkendech, nebo se chystá se mu plně oddat a dělat ho profesionálně? V druhém případě asi není nic lepšího než se tomu prostě oddat. Když jsem navážno začínal s malbou, dělal jsem třeba dva, tři obrazy denně. Nezajímalo mě nic jiného. Žádné návody nefungují a jediné co přinese plody (ve smyslu kvalitních děl) je vytrvalost. Zkratky neexistují.
A: Jaká tři slova či fráze používáte nejraději když popisujete umění, umělecká díla?
AD: Kdybych měl v těch slovech shrnout tři kvality které vždycky obdivuji u uměleckého díla, pak by to asi byla prostota, monumentalita a klid.
A: Máte oblíbené české umělce? Čím na Vás zapůsobili?
AD: Ano, mám moc rád třeba malbu Veroniky Holcové, její spíš vnitřní přístup ke krajině, který je mi v podstatě taky blízký, jen jsem si malířsky vybral jinou cestu. Z opačné strany malířského přístupu se mi zase líbí obrazy Miro Polácha, který je neskutečně řemeslně zdatný a přitom jeho obrazy nepostrádají živost. Z dalších malířů sem určitě patří i Jan Knap (právě pro tu prostotu), vlastně celá skupina Normal. No a z českých umělců minulosti – bylo by jich hodně, tak aspoň nejzásadnější – Váchal, Kupka, Kaván a Mařák…
A: Existuje umělecké dílo, které považujete za symbol českého národa, kultury, mentality atd.?
AD: Neexistuje. Kdybych nějaké dílo vybral, svádělo by to ke zevšeobecňování a to nemám moc rád.
A: Jak nejraději začínáte konverzaci o umění? Jak nejlépe navázat spojení s ostatními skrze umění?
AD: O umění se nejlépe mluví před uměním a ideálně až potom co jsme ho chvíli v tichu pozorovali. No a tam by také mohla začít diskuze – co to vůbec je vnímání, jak každý vnímáme svět a jak o tom vypovídáme ostatním? To je zkušenost kterou má každý a umění, potažmo malířství, není o ničem jiném.
A: Kde bychom Vás mohli nejčastěji potkat? (Kde nejraději tvoříte, přemýšlíte, plánujete nové projekty atd.?)
AD: Buď v ateliéru a nebo někde venku v plenéru, nebo na potulce. Teď zrovna maluju šumavské pralesy. To jsou místa kde jsem nejradši, ale zároveň jsem nejradši když na nich mám klid na práci a přemýšlení, takže ideálně nikoho nepotkat…
A: Máte oblíbené motto či myšlenku, která Vás provází Vaší tvorbou a/nebo životem?
AD: Nemám motto. Co se týká nějaké velké zastřešující myšlenky, bude jich víc, ale zásadní je pro mě třeba představa Země jako živého jsoucna. Ve smyslu spirituálním i čistě vědeckém (Lovelock a jeho hypotéza Gaia). To je něco k čemu se neustále vracím a co formuje moje chápání světa.
Děkujeme!
Navštivte také Adamovy stránky
#art #artist #interview #Czechia #travel #arttourism #contemporaryart #artmagazine #personality #profile #Czechart
Comments