AS IS | Sabina Knetlová

Výtvarnice

Z Jaroměře

Momentálně působí v Ostravě


Sabina Knetlová je vycházejícím talentem z dílen Jaroslava Koléška (absolvovala minulý rok). Tvoří zpravidla minimalistickou sochu z betonu a dalších dodaných materiálů. Ve svých dílech se obvykle věnuje tématům svých osobních prožitků nebo v nich reflektuje svůj vztah s přírodou.




A: Prosím, povězte nám něco o sobě. Jak jste se dostala k umění?


S: Svými rodiči jsem byla od dětství vedena ke kreativním činnostem, a tak mé rozhodnutí studovat umění bylo doma podpořeno. K soše jsem se však dostala náhodou. Po střední škole jsem chtěla studovat malbu, na talentových zkouškách mě však oslovil pan Jaroslav Koléšek, jestli nechci zkusit sochu, a mě to přišlo jako dobré dobrodružství, tak jsem nastoupila do ateliéru sochařství. Ale to pravé přesvědčení o tom, že chci sochy opravdu dělat, přišlo až ke konci studia. Pocítila jsem totiž v sochách jistotu a pevnost půdy pod nohama - to se mi do té doby vlastně nikdy v ničem nestalo.

A: Co je pro Vás největším zdrojem inspirace?


S: Prožitky. Tvořím dost intuitivně, nestanovuji si dopředu témata. Až zpětně po uplynutí nějaké doby analyzuji, co se to vlastně dělo. Častokrát zjistím, že to byla ozvěna dané životní situace. Zní to poměrně jasně, ale v tu chvíli to nejsem schopna zřetelně pojmenovávat. Jinak mi je samozřejmě nekonečným zdrojem inspirace příroda. Aktuálně hlavně noční krajina.

A: Máte nějaké konkrétní zvyky či rituály, které Vám pomáhají ve tvorbě?


S: Když přijdu na ateliér, uvařím si kávu. S horkým hrnkem v dlaních se potuluji ateliérem nebo jen sedím v gauči a civím. Potřebuji se zklidnit a přenastavit. V poslední době pozoruji, že potřebuji mít při tvorbě klid a být sama. Také se mi lépe pracuje večer a na tvorbu se dokážu soustředit jen ve svém ateliéru.


A: Co byste doporučila někomu, kdo s uměním teprve začíná – ať už kreativně či jinak? Kde začít, čím se řídit?


S: Řekla bych, že já sama jsem teprve na začátku. Ale myslím, že je důležité být v tvorbě upřímný, pracovat a nenechat se odradit tím, že jakýsi úspěch či zpětná vazba nepřicházejí hned.

A: Jaká tři slova či fráze používáte nejraději když popisujete umění, umělecká díla?

S: Jestliže se jedná o díla, která se mi líbí, tak „pecka, skvělý, magický!“ vyslovím určitě. 😊




A: Máte oblíbené české umělce? Čím na Vás zapůsobili?

S: Mám jich oblíbených mnoho, ale nejzásadnější trojicí pro mě jsou Otto Guttfreund, Jan Zrzavý a Marius Kotrba.

A: Existuje umělecké dílo, které považujete za symbol českého národa, kultury, mentality atd.?


S: To je poměrně náročná kombinace, ale symbolem českého národa by měla být socha Sv. Václava od J. V. Myslbeka. To se mi vybaví hned.


A: Jak nejraději začínáte konverzaci o umění? Jak nejlépe navázat spojení s ostatními skrze umění?


S: Asi je nejlepší bavit se nad konkrétní věcí, skrz to se může začít konverzace prohlubovat dál. Ale já sama mám s těmito situacemi problém, bavit se vášnivěji o umění je pro mě poměrně intimní záležitost, a tak mi tyto debaty nejdou vést s každým.

A: Kde bychom Vás mohli nejčastěji potkat? (Kde nejraději tvoříte, přemýšlíte, plánujete nové projekty atd.?


S: U mě v ateliéru, který mám ve Vítkovicích hned vedle Válcovny trub Třineckých železáren. Je to celkem schované místo.



A: Máte oblíbené motto či myšlenku, která Vás provází Vaší tvorbou a/nebo životem?


S: To nemám. Nebo zatím nemám. Více než motta mě pohánějí příběhy.

Děkujeme!


Navštivte také Sabinin Instagram